Kolik Čechů ročně se asi rozhodne vydat do Litvy? Těžko říci, ale s jistotou víme, že od 10. do 14. ledna 2022 se počet Čechů v Litvě významně zvýšil díky mezinárodnímu projektu Zimní sporty a aktivní životní styl. Studenti a učitelé rájeckého gymnázia se společně se členy rájeckého sportovního klubu vydali za poznáním Litvy a tradičních i netradičních zimních sportů.

„Jako studentka Gymnázia Rájec-Jestřebí jsem měla možnost vycestovat s Erasmem+ na místo, které bych si nejspíš sama nevybrala,“ zmiňuje nejedna gymnazistka. Obavy před odjezdem se nevyhnuly asi nikomu: „Hodně jsem se bála toho, že většinu žáků, kteří jeli se mnou, jsem neznala.“ Vzápětí ale studentka doplňuje: „Teď můžu s klidným svědomím říct, že to byla ta nejlepší parta, se kterou jsem kdy kde byla.“ A jiný pokračuje: „Jako parta jsme si sedli všichni, každý se bavil s každým, nikdo nebyl sám.“ A dobrá parta byla tím nejlepším předpokladem k zajímavým společným zážitkům, které na rájecké studenty v Litvě čekaly.

Cesta do partnerského města Biržai byla plná očekávání z nadcházejících dobrodružství, a i proto ji studenti komentovali následovně: „Cesta utíkala rychle i díky dobré náladě na palubě našeho autobusu. Ta vznikla například společným zpíváním českých písniček nebo hrami.“ Dvacet hodin v autobusu nikomu neubralo na síle a v pondělí ráno vypuklo seznamování, ať už s Litvou nebo samotnými studenty. „V krátké prezentaci nám byla představena Litva,“ a to byl teprve začátek skvělého programu. „Již při představení jejich školy jsme se moc bavili, jelikož si pro nás připravili litevské tance.“ A poté byly zahájeny sportovní aktivity. „Nejvíce nečekanou věcí byl program připravený v tělocvičně v podobě kolečkových bruslí, což zaujalo každého včetně nebruslařů.“ Nohy si všichni posílili i při odpoledním programu, který někteří nazvali „tour de Biržai“. „Procházka po Biržai s litevskými studenty byla velmi náročná, ale i přes 12 kilometrů v nohách jsem si ji užila.“ A došlo i na první hodnocení: „Litevští žáci byli kamarádští a bylo fajn s nimi navázat řeč. Musím podotknout, že v jejich čtrnácti letech mají perfektní angličtinu.“ Dostalo se  i na srovnávání: „Spolupráce s Litevci probíhala na výbornou, jejich úroveň angličtiny byla možná i trochu lepší, ale vůbec jsme za nimi nezaostávali.“

Úternímu programu předcházely opět drobné obavy: „Bruslení na zamrzlém jezeře a zimní rybaření? Upřímně, spousta z nás z toho měla velký respekt.“ A po nich následovala radost: „Nakonec to byl obrovský zážitek. Nádherná zima, svítilo nám slunce a to dodávalo na atmosféře. Takto bych mohla trávit každé svoje ráno a vsadím se, že nejsem jediná.“ Jediná opravdu nebyla: „Byl to parádní pocit přebruslit z jedné strany jezera na druhou, navíc takovou možnost u nás v Česku máme jen velmi výjimečně.“ Důvod k mírné lítosti nám nicméně zavdalo počasí: „Měli jsme také teoretickou část ice kitingu, ale mrzí mě, že nebylo větrno, a tím pádem jsme nemohli vyzkoušet praxi.“

Ve středu jsme cestovali do města Ignalina, kde se nachází krásný biatlonový areál. „Nemohli jsme si nepůjčit běžky a vyzkoušet si místní tratě.“ Jenže i tady to pro některé studenty nebyla procházka růžovým sadem: „Tohoto jsem se upřímně trochu bála, protože jsem na nich v životě nestála.“ Další běžkařský nováček komentoval svoji premiéru takto: „Bylo to velmi náročné, ale ty pády a modřiny za to stály a byl to fajn zážitek.“

Čtvrtek byl pro všechny ve znamení cestování a následující citace ho popisuje bez potřeby dalšího komentáře: „První cesta nás zavedla do Vilniusu, hlavního města Litvy. Bez většího váhání jsme se vydali na procházku historickým centrem města, které je velmi krásné. Poté jsme pokračovali v našem cestování a dorazili jsme do města Druskininkai, které se nachází u běloruských hranic. V Druskininkai se nachází jeden ze sedmi krytých lyžařských areálů na světě. Tuhle neobvyklou sjezdovku jsme samozřejmě navštívili a všichni jsme si vyzkoušeli, jak se tam lyžuje.“ Jak to tak bývá, nechyběl ani komentář, který k dobrým výletům prostě patří: „Byl to krásný, ale bohužel krátký zážitek.“

Nezbývá, než toto ohlédnutí za litevským dobrodružstvím uzavřít hodnocením: „Celkově jsem rád za vše, co mi tato akce dala, nové známé, zkušenosti, znalosti, krásné zážitky a úžasné vzpomínky.“ I na pochvalu učitelů se dostalo: „Musím pochválit pedagogický sbor, který s námi jel. Se všemi byla zábava a bylo také fajn s nimi prohodit pár slov a poznat je i jinak, než jako učitele.“ A na závěr nesmí chybět také pohled do budoucna: „Doufám, že se do Litvy ještě někdy, třeba v teplejších měsících, znovu podívám.“ Studentce můžeme jen popřát, aby se jí přání vyplnilo a ostatním, aby se podobných projektových schůzek mohli i v budoucnu opět zúčastnit.

Pavla Štěrbová

Gymnázium Rájec-Jestřebí