Studenti rájeckého gymnázia naposledy na schůzce projektu Let’s Walk and Learn

      Poslední setkání studentů účastnících se projektu Erasmus + Let's Walk and Learn – Education via Tourist Paths in Europe mi přišlo nadmíru uspokojivé. Konalo se v polovině září ve slovenském Tvrdošíně, na naší partnerské škole.

     První den jsme si prošli školu, která je mimochodem velmi krásná, a pak i město. Tam jsme se vyfotili na pěti různých, pro město typických místech (před radnicí, u dřevěného kostelíku…), a tím náš tým vyhrál soutěž o to, kdo ta místa nejdřív najde, vyfotí a fotky odešle. A vše jsme zakončili seznamovacím večírkem.

     Následující den jsme navštívili vodní elektrárnu a pak firmu Ekoray, která se zabývá recyklací elektrospotřebičů. Rozebírá je na jednotlivé materiály a připravuje k dalšímu použití. I zde jsem, jako zatím na každém projektovém setkání, překládala výklad průvodce. Tentokrát ze slovenštiny do francouzštiny. Bylo tam hodně odborných názvů, ale s překladem odborných výkladů už nějakou zkušenost mám, tak mi to nečinilo žádný problém. Samozřejmě se mě po výkonu zmocnila pýcha. Ostatně jako pokaždé, když se mi něco povede. V pátek pak byla na programu menší túra v Juráňovej dolině, ochutnávka sýrů na salaši a koupání v termálních bazénech, kde jsem pro změnu zapomněla přezůvky. 

     Čtrnáctikilometrová túra nás čekala v sobotu v Roháčích. Zmokli jsme, ale ze všech zmoknutí na výjezdech bylo tohle to „nejteplejší“. Není se taky čemu divit, když se člověk nabalí do čtyř vrstev oblečení (včetně chlupů na nohou). Poté nás čekal skanzen.

     Den v rodinách jsme strávili odpočinkem a přípravami na závěrečný večírek. Přípravy spočívaly hlavně ve zkoušení různých účesů a oblečení. Samotný večírek pak proběhl skvěle, jelikož nechyběla hudba, občerstvení, tanec ani dobrá nálada.

     Celý tento týden jsme uzavřeli návštěvou Oravského hradu a nákupem v Liptovském Mikuláši.

Má francouzština se díky neustálému hovoření s francouzskými kamarády velice zlepšila a doufám, že jsem se s nimi neviděla naposled. Ovšem nesmím zapomenout ani na učitele a studenty ze slovenské strany, kteří byli velice příjemní a bez kterých by toto setkání nebylo možné.

 Adéla Benešová, sexta